Moderní řešení Vašich klíčových potřeb
Od roku 1992 poskytujeme komplexní a kvalitní offshore služby

• O nás
  • Sponzorství
  • Proč nám naši klienti důvěřují?
  • Co hledají naši klienti?
  • Založit offshore společnost nestačí
• Pro média
• Spolupráce
  • Unie offshore poradců
  • Akont - spolupráce
  • Spolupracující společnosti
  • Kariéra

Hledané slovo

„Podle minulého znění § 19c občanského zákoníku musela mít firma v obchodním rejstříku uvedenou adresu svého skutečného sídla. Co to však skutečné sídlo firmy je, už zákon přesně nedefinoval,“ uvádí Mária Komárová, obchodní ředitelka společnosti OFFICE HOUSE, která se už 7 let specializuje na poskytování sídel v ČR a na Slovensku.

Kamenem úrazu byl především druhý odstavec zmíněného zákona. Podle něj muselo být sídlo firmy určeno adresou, kde právnická osoba sídlí skutečně, tedy místem, kde je umístěna její správa a kde se veřejnost může s právnickou osobou stýkat. „Jako firma, která nabízí poskytnutí sídla v námi spravovaných business centrech, jsme museli úřadům pravidelně vysvětlovat, že naši klienti zákon neporušují. Podle zákona měli zajištěné přebírání pošty, sídlo měli viditelně označené potřebnými údaji, prostřednictvím našich asistentek měli zajištěný kontakt s veřejností, klienti pravidelně využívají našich zasedacích místností k obchodním schůzkám,“ vysvětluje Mária Komárová. Některé úřady si však pojem skutečného sídla vysvětlovaly po svém. „Podle nich neexistovala možnost, aby např. firma vyrábějící v Brně měla v obchodním rejstříku zapsáno sídlo v Praze. Skutečné sídlo bylo podle nich tam, kde se skutečně vyrábělo,“ uvádí ředitelka firmy OFFICE HOUSE.

Nové znění tento problém vyřešilo tím, že umožňuje zapsat do obchodního rejstříku libovolné sídlo. Firma pouze musí zajistit, aby splňovalo níže zmíněné požadavky. „Nikdo už nyní nemůže nic namítat proti tomu, že firma podnikající na malém městě má jako sídlo uvedené v obchodním rejstříku adresu z velkého města jako je Praha nebo Brno. Existují tisíce podnikatelů, kteří takovýmto způsobem zvyšují image své společnosti. Brněnská, ostravská nebo pražská adresa pro řadu jejich obchodních partnerů působí mnohem lépe,“ říká Mária Komárová.

Novela občanského zákoníku která upravuje pojem sídla společnosti rozhodně není revoluční. K podobné úpravě došlo už v roce 2004 na Slovensku. Nové znění zákona také reaguje na potřebu zohlednit v našem právním řádu koncepci sídla obchodní společnosti, která by zohledňovala judikaturu Evropského soudního dvora.

Občanský zákoník
§ 19c
Při zřízení právnické osoby se určí její sídlo. Sídlo právnické osoby nesmí být v bytě, pokud to odporuje povaze právnické osoby nebo rozsahu její činnosti.

Zapisuje-li se právnická osoba do veřejného rejstříku, postačí, uvede-li její zakladatelský dokument název obce, kde je sídlo právnické osoby. Plnou adresu sídla navrhne právnická osoba zapsat do veřejného rejstříku.

Každý se může dovolat skutečného sídla právnické osoby. Proti tomu, kdo se dovolá sídla zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže právnická osoba namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě.

Občanský zákoník
§ 19c
(1) Při zřízení právnické osoby musí být určeno její sídlo.

(2) Sídlo musí být určeno adresou, kde právnická osoba sídlí skutečně, tedy místem, kde je umístěna její správa a kde se veřejnost může s právnickou osobou stýkat.

(3) Uvádí-li právnická osoba jako své sídlo jiné místo než své sídlo skutečné, může se každý dovolat i jejího skutečného sídla.

(4) Sídlo právnické osoby může být v bytě pouze v případě, že je to slučitelné s jejím účelem a odpovídá to i povaze a rozsahu její činnosti.

(5) U právnické osoby zapsané do obchodního nebo jiného veřejného rejstříku postačí, pokud její zakladatelský dokument uvede namísto adresy sídla jen obec, kde je její sídlo. K zápisu do tohoto rejstříku však musí ohlásit plnou adresu svého sídla.