Anonymita vlastnictví
Anonymita vlastnictví znamená využití možnosti maximalizace ochrany soukromí vlastníků při zachování kontroly nad podíly ve společnostech. Forem zajištění co nejvyšší anonymity vlastnictví české společnosti existuje celá řada od využití advokátů přes jmenované akcionáře až po akcie na majitele v listinné podobě. Právě forma držby společností prostřednictvím akcií na majitele v listinné podobě zaručuje maximální možnou míru anonymity pro vlastníky celé struktury. Výhody této formy vlastnictví jsou zřejmé. Bohužel rostoucí tlak ze strany EU vede k rušení možnosti emitovat akcie na majitele v řadě evropských zemí, a pokud jsou akcie zachovány, stoupá tlak na možnost identifikovat akcionáře jinými prostředky (např. sbírky listin obsahující jmenný seznam akcionářů zúčastněných na valných hromadách).
Informace o vlastnících lze získat v různých státech různými způsoby. V zásadě se však jedná o následující možnosti:
- Veřejně přístupný rejstřík na internetu
- Veřejně přístupný rejstřík po zaplacení poplatku
- Veřejně přístupná sbírka listin (obsahující dokument se jmény akcionářů) přes internet nebo po zaplacení poplatku
Průhlednost vlastnické struktury u českých společností může mít negativní důsledky jak pro rozvoj investic a obchodních vztahů, tak do jisté míry i pro sociální vztahy třetích osob vůči viditelným vlastníkům.
Společnost s ručením omezeným. Jestliže se podíváme na výpis z obchodního rejstříku jakékoliv české společnosti s ručením omezeným, je na první pohled patrné, že možnost zajištění anonymity vlastníka je nulová.
V tomto případě se nabízí možnost využít:
- jmenovanou/dosazenou osobu, což má ale za následek absolutní ztrátu kontroly nad řízením společnosti,
- jinou českou společnost, což však opět vede k začarovanému kruhu zajištění anonymity v této společnosti, a nebo
- zahraniční právnickou osobu vlastněnou klientem, kde lze volit různé stupně anonymity.
U akciových společností lze docílit jisté anonymity vlastnictví i bez použití zahraniční právnické osoby. Ze zákona vyplývá, že pokud má společnost více než jednoho akcionáře, není povinnost zapisovat tyto do obchodního rejstříku. Má to ale dvě podstatné nevýhody:
- vyšší požadavky na personální obsazení – společnost musí mít kromě 3 členů dozorčí rady také minimálně 3 členy představenstva, což samozřejmě přináší další náklady na jejich odměňování,
- především však povinnost řádného svolávání valné hromady přes obchodní věstník a celostátně vydávané periodikum (publikační náklady cca 20 000 Kč). Celý proces se dále zdržuje povinností dodržovat zákonem vymezené lhůty pro svolávání valné hromady. Navíc je potřeba zajistit účast patřičného počtu akcionářů/zástupců pro usnášeníschopnost dle zákona a stanov společnosti.
- Emise akcií na majitele
- Jmenovaná osoba
- Zahraniční společnosti
Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že zapojení zahraničních společností do obchodní struktury může usnadnit celou řadu věcí a navíc nabízí nové zajímavé možnosti vztahující se k mezinárodnímu daňovému plánování. Pojďme si tedy představit, jaké možnosti nám nabízí aplikace zahraniční společnosti jako vlastníka.
Výhody:
- nejvyšší stupeň anonymity vlastnictví,
- nepodléhá dani z příjmů ani devizové kontrole (platí se pouze paušální poplatky státu),
- není povinnost předkládat účetní výkazy ani daňová přiznání,
- není povinný audit,
- minimální základní kapitál je 1 USD,
- poměrně nízká pořizovací cena i náklady v dalších letech,
- rychlá doba založení.
- horší vnímání adresy sídla ze strany veřejnosti, horší image (pro banky, obchodní partnery),
- většinou neexistují smlouvy o zamezení dvojího zdanění.
Výhody prestiže a anonymity jsou, jak ukazuje obrázek níže, vykoupeny poněkud komplikovanější strukturou. LLC společnost je sdružení a zpravidla má dva vlastníky. Nezbytnost dvoustupňové vlastnické struktury této LLC společnosti je podtržena především v případě následného 100% vlastnictví české nebo slovenské dceřinné společnosti s ručením omezeným touto LLC společností (nezákonné řetězení společností, viz. Obch. zák., § 105, odst. 2.) Pro dosažení maximální anonymity vlastnictví LLC společnosti je vhodné využít offshore společnosti.
Struktura:

Výhody:
- prestiž americké společnosti,
- příjmy nepocházející ze zdrojů z USA nepodléhají zdanění,
- nepodává se žádné daňové přiznání, nepředkládají se účetní výkazy,
- nízké náklady na založení,
- rychlá procedura založení,
- není povinný audit.
-
složitější struktura,
-
nelze aplikovat smlouvy o zamezení dvojího zdanění.
Výhody:
- v rámci EU má bohaté zkušenosti s offshore podnikáním – vysoká diskrétnost,
- dobrá image,
- široká síť smluv o zamezení dvojího zdanění,
- kapitálové příjmy osvobozeny od zdanění,
- čistý zisk je zdaňován sazbou 10 %,
- srážková daň z dividend = 0 %,
- benevolence při uznávání daňových výdajů.
- daň z upsaného kapitálu,
- vysoké náklady na účetnictví,
- povinný audit,
- nepružný obchodní rejstřík,
- dražší pořizovací cena.
- BV společnosti – obdoba české s. r. o. – společníci jsou vždy zapsáni do obchodního rejstříku.
- NV společnosti – obdoba české a. s. – anonymitu lze zajistit emisí akcií na majitele a rozdělením vlastnických podílů mezi dva a více akcionářů. Ti pak nejsou vidět v obchodním rejstříku ani ve sbírce listin.
Výhody:
-
politická stabilita země,
-
vysoká prestiž místa sídla společnosti,
-
aplikace smluv o zamezení dvojího zdanění.
Nevýhody:
-
povinnost skládat základní kapitál,
-
relativně pomalá jurisdikce (založení min. 4 měsíce),
-
vyšší pořizovací cena,
-
vysoké požadavky na due dilligence.
Závěr
Výše uvedený přehled možností zajištění anonymity vlastnictví přes zahraniční společnosti je pouze demonstrativní. Přestože jsou v praxi výše analyzované struktury využívány nejčastěji, reálné možnosti využití jsou širší. Požadavky na anonymitu lze uspokojit například i společnostmi typu: americká INC., kanadská INC. apod. Typově a účelově se však velice blíží strukturám popsaným v tomto článku. Výběr vhodné zahraniční společnosti mnohdy závisí i na dalších cílech, kterých chce podnikatel dosáhnout a je potřeba zvážit vedlejší pozitivní či negativní dopady volby. Podnikatelé se proto zpravidla rozhodují podle potřeby zajištění:
a) anonymity – offshore společnost
b) anonymity a prestiže společnosti – například Nizozemsko.
Úplně na závěr je nutno uvést, že tento článek pokrývá pouze základní informace pro nastínění představy, jakým způsobem lze řešit individuální požadavky podnikatelů ve vztahu k zajištění jejich anonymity. Proces aplikace je však mnohem složitější a vždy bude minimálně vhodné tuto problematiku osobně konzultovat se zkušeným odborníkem.
Přečtěte si také ostatní články tohoto vydání AKONTinfa:
Růst zájmu o evropské společnosti [AKONTinfo 2/2008]
Daňové vábení jménem Kypr [AKONTinfo 2/2008]
Flexibilní a virtuální kancelář [AKONTinfo 2/2008]
VI. ročník konference Unie offshore poradců [AKONTinfo 1/2008]
Investiční fondy v daňovém plánování [AKONTinfo 1/2008]
Specializovaný Investiční Fond – svěží vítr v Lucembursku [AKONTinfo 1/2008]


