Common law
Common law je jeden ze dvou subsystémů anglického precedenčního práva. Začal se vyvíjet už v 12. století za vlády Jindřicha II. a postupně nahradil všechna partikulární práva a stal se právem jednotným (obecným - common) pro celou zemi. Toto právo aplikovaly královské soudy. Ve středověku byla možnost obrátit se na soud privilegiem, ke které bylo třeba obdržet zvláštní povolení, nikoli právem každého občana. Toto privilegium, tzv. writ, se zpočátku udělovalo individuálně, postupně se však vytvořil systém obecných writů pro určité kauzy. Právo, pro které neexistoval writ, nemohlo být u královských soudů uplatněno. Koncem 13. století byl vydán tzv. Druhý westminsterský statut, který stanovil, že existující typy writů nemají být rozmnožovány. Tímto opatřením se ze systému common law stal velmi rigidní systém, což vedlo k vytvoření druhého subsystému precedenčního práva - equity law.
Výrazem common law se, ne zcela přesně, v širším smyslu označuje i angloamerický právní systém jako celek - tedy protějšek právního systému kontinentálního (civil law).


